13 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství
Protipirátská organizace BSA opět zahajuje řízení se společnostmi, u kterých je podezření z možného užívání nelegálního softwaru. 46 procent firem obeslaných na jaře na výzvu reagovalo a daly si licence do pořádku. Společnosti stíhané kvůli pirátství v průměru zaplatí odškodné 260 tisíc korun.
PRAHA, 8. listopadu 2011 — V průběhu listopadu obdrží dalších 13 tisíc tuzemských firem poštovní obsílku kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) se na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání.


Podzimní protipirátské tažení navazuje na sérii jarních obsílek. „Zaměřuje se na firmy, které podezříváme či se domníváme, že tam dochází k pirátství. Vycházíme z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě,“ vysvětluje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
Zhruba polovina oslovených firem patří do kategorie společností, které jsou podle analýzy BSA vystaveny velkému riziku softwarového pirátství: „Jde o firmy s méně než 100 zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě,“ vysvětluje Jan Hlaváč.
Pokud vedení firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující: „Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění,“ dodává Hlaváč. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.
Téměř polovina firem se přiznala k pirátství
Zhruba 46 procent firem obeslaných na jaře na výzvu reagovalo a daly si licence do pořádku: „Buďto se zaregistrovaly do legalizačního programu nebo vyvinuly jinou aktivitu vedoucí k nápravě. Potvrzují se tím odhady míry pirátství, která se v různých sektorech pohybuje od 30 do 50 procent. Budeme proto v podobných akcích nadále pokračovat,“ říká Jan Hlaváč.
V Česku je podle poslední analýzy BSA v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně, přičemž míra pirátství klesla již třetím rokem o procentní bod. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Míra softwarového pirátství v Česku výrazně klesá hlavně ve firemním sektoru. Naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá.
Firmy od pirátství odrazuje ztráta bezúhonnosti a finanční postihy
K pořízení legálního softwaru firmy motivuje zejména strach ze ztráty bezúhonnosti manažerů a z finančních postihů. Vyplývá to z červnového průzkumu BSA (viz graf níže).
„Manažeři se obávají hlavně záznamu v rejstříku trestů, který může ohrozit výkon jejich funkce a celou jejich kariéru. V Česku totiž zatím nelze postihovat firmu jako takovou, ale pouze jednotlivce,“ vysvětluje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
České soudy totiž postihují nejen osoby, které pirátský software instalují, ale i manažery, kteří šíření nelegálního softwaru umožní či tolerují. Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let.
Průzkum BSA vyplývá z analýzy výsledků jarního legalizačního programu, který letos v květnu navazoval na obeslání 12 tisíc firem, které byly podezřelé z užívání nelegálního softwaru.
Co tuzemské firmy motivuje k pořízení legálního softwaru (zdroj: BSA 2011)

Finančních postihů se podle průzkumu BSA nejvíce obávají malé a střední firmy disponující 5 až 99 počítači. Společnosti s více než 100 počítači se bojí spíše poškození dobrého jména manažerů a firmy jako takové. „Větší firmy také nejčastěji vyjádřily obavy z bývalých zaměstnanců, které musely z různých důvodů propustit. Ti totiž bývají nejčastěji zdrojem udání, jejichž prostřednictvím upozorňují na užívání pirátského softwaru,“ vysvětluje Jan Hlaváč.
Firmy letos za nelegální software zaplatí 260 tisíc korun
Platnost výsledků průzkumu potvrdily také výpovědi osob, které byly kvůli softwarovému pirátství vyšetřovány. „Často nám říkají, že více než finanční postih těžce nesou stres z vyšetřování a obavy z poškození jejich bezúhonnosti. Riziko možného záznamu v rejstříku trestů obviněné velmi stresuje, a proto se mu snaží vyhnout zejména prostřednictvím mimosoudního vyrovnání s poškozenými výrobci softwaru,“ říká Jan Hlaváč. Případy se totiž táhnou mnoho měsíců či déle než rok a výkon manažerských funkcí je tím hodně narušen.
Tuzemské firmy letos za nelegální software zaplatí v průměru 260 tisíc korun ve formě kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru. Oproti loňsku se tato částka zvýšila o 4 procenta. Poškození výrobci softwaru mohou podle zákona žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru a daný software je rovněž třeba zakoupit. „Zaplatí tak trojnásobek běžné ceny. Velmi často se tak odškodnění vyšplhá i přes milion korun. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení,“ uzavírá Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

 

Mají Nova s Primou pravdu?

Informace odvysílané TV Nova a TV Prima, že obsílky protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance) lze hodit bez rizika do koše, mohou firmy vážně poškodit. BSA totiž zahajuje řízení se společnostmi, které jsou podezřelé, že využívají nelegální software. „Informace odvysílané zmíněnými televizními stanicemi jsou nepravdivé,“ varuje Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA.

Některé tuzemské firmy již obdržely poštovní obsílku kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. BSA se na firmy obrací s výzvou, aby zkontrolovaly legálnost softwaru, jen používají při podnikání a aby ohlásily případný výskyt nelegálního softwaru u konkurence.

„Více než šest tisíc obsílek bylo zasláno na základě anonymního udání či jiných podobných důkazních materiálů, takže je pravděpodobné, že se ve firmě nachází nelegální software. Firmy by proto měly ve vlastním zájmu minimálně prověřit situaci a auditovat výpočetní techniku,“ řekl dále Jan Hlaváč a dodal:“ U firem, které nebudou na naši výzvu reagovat, budeme iniciovat další šetření. Pokud podnik bude komunikaci s BSA nadále ignorovat a v budoucnu získáme další důkazy o užívání nelegálního softwaru v dané firmě, podáme na takovou společnost trestní oznámení.“

V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 36 procent softwaru nelegálně, meziroční míra pirátství poklesla o další procentní bod. Kvůli pirátství tuzemské softwarové firmy přišly o tržby ve výši 3,7 miliardy korun. Na Slovensku klesla míra pirátství rovněž o procentní bod, na 42 procent.

Jste zaměstnáni ve firmě s méně než 100 zaměstnanci ve výrobní oblasti, ve službách či administrativě? Pak je možné, že pracujete s nelegálním softwarem – i tak se dá stručně shrnout desetiletá evidence případů organizace BSA, která odhalila, že nejvíce pirátského softwaru je právě ve společnostech do 100 zaměstnanců. Naopak nejlépe jsou hodnoceny firmy s více než 250 počítači, kde jsou zpravidla zavedeny dobře fungující kontrolní mechanismy.

Mezi nejčastější zdroje oznámení pirátství jsou firmy stěžující si na nekalou konkurenci (50 procent), zaměstnanci (40 procent) a ostatní (10 procent). Důvodem je buď to, že se chtějí pomstít zaměstnavateli (71 procent) nebo nesouhlasí s pirátstvím (29 procent).

Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně (například jeho instalací), nebo pasivně (třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil). O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. „Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let,“ vyjmenovává Jan Hlaváč.

Tyto tresty nemají vliv na výši odškodnění poškozených výrobců softwaru, kteří se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací – až dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru. „Průměrná výše odškodněného se letos vyšplhala na 260 tisíc korun,“ uzavřel Jan Hlaváč. Chce-li tedy dotyčná firma příslušný software užívat, musí si ho řádně zakoupit.

 

část článku Reseller magazínu 06/2011

 

Situace se začíná zostřovat...

V posledních týdnech a měsících se stále více setkáváme s dotazy našich klientů, kterým byl doručen dopis o možném nelegálním software v jejich firmě.

Jedná se o dopisy z BSA, Microsoftu nebo z pověřené Advokátní kanceláře. Každopádně nelze brát tyto dopisy na lehkou váhu, protože v mnoha případech se jedná o reakci na podnět nějaké třetí osoby. Nedozvíte se, zda-li jde o konkurenční boj nebo zhrzeného bývalého zaměstnance. V každém případě by to měla být indície, že je třeba začít jednat a zjistit, v jakém stavu je software ve Vaší firmě a připravit se na případnou kontrolu.

Je to složitý proces. Vy nevíte, zda-li vám právě ten vyhozený zaměstnanec na některý počítač nenainstalovat aplikaci, která není viditelná, ale která byla předmětem udání. Vy nevíte, jestli vaše konkurence poslala udání jen proto, aby vám uškodila nebo má opodstatněný důvod se domnívat, že nelegální software používáte. Může jít o reakci výrobce software, který máte zakoupen v určitém množství, ale registrace jeho produktu přes internet tomu neodpovídá.....

Ať je důvod jakýkoli,ať již jste přesvědčeni, že váš software je legální nebo ne, je ten pravý čas k provedení softwarového auditu. Pro vás to znamená velký krok k tomu, aby vaše společnost měla jistotu, že je veškerý software legálně zakoupen, ale hlavně ukončí vaší trestněprávní odpovědnost za všechny počítače ve firmě. Jedním z hladních úkolů interního auditu je také právě převod zodpovědnosti za instalovaný software na jednotlivé uživatele.

Právě proto jsme tu pro vás, abychom vám pomohli tuto situaci řešit. 

Interní softwarový audit vám provedeme velice rychle a za velice příznivé ceny. Budete mít možnost se seznámit se softwarovými nástroji, které k tomu používáme a za určitých předpokladů je můžete používat i po skončení auditu.
Zajistíme pro vás veškerou administrativu s tím spojenou a vaše zaměstnance nezdržíme od práce na jejich počítačích více, než několik minut.
Veškeré výsledky auditu a evidenci software budete mít přehledně zpracováno.
Zajistíme pro vás případné nejefektivnější dolicencování produktů a vystavíme Certifikát o softwarové čistotě.

Poté již můžete KLIDNĚ SPÁT....    

 

 

Společnost Microsoft dnes v České republice v rámci svého programu zaměřeného na odhalování a postihování nelegální distribuce svých počítačových programů aktivně vede 120 trestních řízení v různé fázi rozpracování. Mnoho dalších trestních řízení je vedeno orgány činnými v trestním řízení na základě podnětů od třetích osob, zejména z řad podvedených uživatelů nebo distributorů dotčených nekalou konkurencí nelegálních prodejců

 

Jen od počátku roku 2010 společnost Microsoft rozpracovala 56 nových případů nelegální distribuce svých produktů, zejména Microsoft Windows a Microsoft Office. V souvislosti s výše uvedenými fakty bylo v roce 2010 podáno společností Microsoft 32 trestních oznámení, na jejichž základě Policie ČR provedla 25 prohlídek. Dále byly provedeny desítky kontrolních nákupů
a rozesláno mnoho varovných dopisů. Příklady výsledků těchto aktivit naleznete v textu níže.

 

Společnost Microsoft chce i nadále bránit své zákazníky a zároveň udržovat zdravé konkurenční prostředí na trhu IT, proto budeme i v roce 2011 v protipirátských aktivitách pokračovat.

 

V případě, že nám budete chtít oznámit nějakou nelegální činnost týkající se našich produktů, prosím, zašlete nám potřebné informace emailem na adresu: piratstvi@microsoft.com.

 

 

Příklady výsledků protipirátských aktivit:

 

  • V únoru 2010 vynesl brněnský soud rozsudek nad čtyřicetiletým mužem, který neoprávněně distribuoval filmy, hudební díla a zejména počítačové programy. Tento pachatel by usvědčen z toho, že nabízel 600 GB obsahu porušujícího autorská práva prostřednictvím P2P sítě. Následně, v rámci vyšetřování, byla provedena Policií ČR domovní prohlídka, v rámci které bylo zjištěno, že tento pachatel užíval na svých počítačích nelegální software společnosti Microsoft, konkrétně programy Office a Windows. Tento pachatel by odsouzen k trestu odnětí svobody na 6 měsíců a podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu 18 měsíců. 

 

  • V červnu 2010 vydal soud v Ústí nad Labem trestní příkaz proti dvacetiletému muži z Ústí nad Labem. Tento muž byl shledán vinným, že bez souhlasu vykonavatelů autorských práv ukládal na datová úložiště softwarové produkty a odkazy na stažení těchto programů pak zveřejňoval na diskusních fórech, čímž umožnil jejich následné neoprávněné užití. V rámci vyšetřování jeho činnosti došlo k provedení domovní prohlídky, v rámci níž bylo zjištěno, že měl na počítačích neoprávněně nainstalovány programy společnosti Microsoft, a sice programy Microsoft Office a Microsoft Windows a další programy, kdy k jejich spuštění byly užity cracky a keygeny. Výše uvedený muž byl odsouzen k 8 měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 roků, a propadnutí výpočetní techniky.

 

  • V červnu 2010 vydal pražský soud rozsudek proti čtyřicetiletému muži, který byl shledán vinným z trestného činu porušování autorských práv. Tento muž zhotovoval, na internetu nabízel a následně na DVD distribuoval nelegální kopie počítačových programů, především programů Windows a Office společnosti Microsoft. Vzhledem k tomu, že se jednalo o cizího státního příslušníka, byl za tento čin potrestán vyhoštěním z území České republiky.

 

  • V červenci 2010 vydal soud v Ústí nad Labem trestní příkaz proti muži, který neoprávněně ukládal na datová úložiště komerční softwarové produkty, čímž umožnil jejich následné neoprávněné užití. V rámci vyšetřování bylo v rámci domovní prohlídky dále zjištěno, že na svých počítačích užíval za pomocí keygenů a cracků nelegální počítačové programy. Byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody ve výši 8 měsíců s odkladem na tři roky.

 

  • V říjnu 2010 vydal Městský soud v Brně rozsudek proti pachateli, který neoprávněně zhotovoval padělky počítačových programů, které následně nabízel na různých inzertních stránkách. Soud jej potrestal trestem odnětí svobody ve výši 6 měsíců podmíněně s odkladem na 18 měsíců.

 

  • V listopadu 2010 vydal ostravský soud trestní příkaz proti muži, který prostřednictvím různých internetových stránek nabízel nelegální rozmnoženiny autorských děl, především počítačových programů. Pachatel byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s odkladem na zkušební dobu 14 měsíců.